Rozestavěná katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie, část románské baziliky a hrobová kaple sv. Vojtěcha – stav před rokem 1400
Rozestavěná katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie, část románské baziliky a hrobová kaple sv. Vojtěcha – stav před rokem 1400
Rozestavěná katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie, část románské baziliky a hrobová kaple sv. Vojtěcha – stav před rokem 1400
Rozestavěná katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie, část románské baziliky a hrobová kaple sv. Vojtěcha – stav před rokem 1400
Rozestavěná katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie, část románské baziliky a hrobová kaple sv. Vojtěcha – stav před rokem 1400
Rozestavěná katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie, část románské baziliky a hrobová kaple sv. Vojtěcha – stav před rokem 1400
Rozestavěná katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie, část románské baziliky a hrobová kaple sv. Vojtěcha – stav před rokem 1400
Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Alice Šindelářová, Lucie Chrastilová, Zuzana Marytová
Rozměry modelu: cca 60cm x 110cm, výška 55cm
Poloha: Praha – Hradčany, Hrad III. nádvoří
Status: součást Národní kulturní památky
Historie a popis
V polovině 14. století dominovala Pražskému hradu trojlodní románská bazilika se dvěma chóry, přilehlým kapitulním domem a vedlejšími kaplemi. Od 21. listopadu 1344, kdy byl položen základní kámen, byla pomalu a postupně nahrazována gotickou novostavbou. Na konci 14. století byl dokončen a provizorně uzavřen východní chór, který zcela nahradil chór románský. Část románského trojlodí a západní románský chór zůstávaly v provozu. V roce 1392 byl položen základní kámen a zahájena dostavba gotického transeptu a chrámového trojlodí pro věřící (již dokončený presbytář byl přednostně určen početnému katedrálnímu duchovenstvu) a do středu plánované hlavní lodi byl přenesen hrob sv. Vojtěcha, nad nímž byla vztyčena hrobová kaple (Tomek, 1861; Bock, 1961; Líbal, 1994; Maříková-Kubková, 2019).
Plány a popis katedrály sv. Víta jsou souhrnně prezentovány autory A. Podlaha a K. Hilbert (1906), D. Líbal (Líbal, Zahradník, 1999), předrománské období představuje V. Mencl (Mencl, 1959), románské období K. Fiala (1933), raně středověkému období, rotundě sv. Víta a bazilice sv. Víta, Václava a Vojtěcha a architektuře gotické architektury se věnují A. Merhautová (1971) a K. Benešovská (1994), V. Mencl (Mencl, 1969) a P. Uličný (Uličný, 2017b; Uličný, 2020a). Tyto publikace jsou ale ve velké míře překonané a neaktuální a je potřeba je konfrontovat s novými daty. O katedrále vznikla řada dalších knih (i obsáhlým) a článků, které ale pouze opakující známé informace (Kuthan, Royt, 2011; Bravermanová, Chotěbor, 2016; Šnorbert, 2022).
Nejdůležitější publikace o katedrále vnikly pod vedením J. Maříkové–Kubkové (2009), kdy její nejaktuálnější a nejrozsáhlejší publikací je Katedrála viditelná a neviditelná: průvodce tisíciletou historií katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie na Pražském hradě (2019).
Unikátním pramenem jsou dochované týdenní účty svatovítské huti z let 1372–78. V nich jsou zapsány veškeré honoráře, které v těchto letech vyplatila ze své pokladny kapitula jakožto správce prostředků na stavbu katedrály (Suchý, Maříková-Kubková, 2003, s. 169).
Zde bych ještě doplnil informaci, že v rámci dostavby chrámu Josefem Mockerem v roce 1879 byla zbytečně odstraněna románská kaple sv. Mořice při domě biskupa (Nauman, 2006), která vůbec nebránila dostavbě a nyní je patrná pouze její spodní stavba v rámci areálu tzv. „Malých vykopávek“[1] (Maříková-Kubková, 2020).
[1] Dostupné z: https://ags.arup.cas.cz/portal/apps/sites/#/archeologicke-arealy-prazskeho-hradu/pages/malevykop