Virtuální model středověké Prahy
Virtuální model středověké Prahy
Virtuální model středověké Prahy od jihu
Virtuální model středověké Prahy od jihozápadu
Model středověké Prahy v měřítku 1:2000, hlavní model v expozici Praha Karla IV. v domě U zlatého prstenu
Model středověké Prahy v měřítku 1:2000, hlavní model v expozici Praha Karla IV. v domě U zlatého prstenu, ukázka videomappingu (projekce a voiceoverem), který demonstruje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století
Model středověké Prahy v měřítku 1:2000, hlavní model v expozici Praha Karla IV. v domě U zlatého prstenu, ukázka videomappingu (projekce a voiceoverem), který demonstruje stavební a urbanistický rozvoj města v průběhu 14. století
Karlovo náměstí a jeho okolí
Velké tržiště „Forum Magnum“ bylo založeno Karlem IV. v roce 1348 jako hlavní veřejný prostor Nového Města pražského. Určeno bylo pro obchodní, reprezentační a náboženské aktivity jeho obyvatel. Jeho známější název Dobytčí trh se ustálil až ve druhé polovině 15. století díky tradici trhů s hovězím dobytkem. Dnešní název Karlovo náměstí obdrželo k poctě svého zakladatele u příležitosti pětistého výročí založení Nového Města v roce 1848. Na ploše náměstí se původně nalézala pestrá směsice staveb, z nichž většina již zanikla. Mezi nejvýznamnější stavby doby Lucemburků patřila v samotném středu náměstí poutní kaple zasvěcená ke cti Nejsvětějšího (Božího) Těla a Krve Páně a P. Marie a sv. Felixe a Adaucta s nedaleko stojící ostatkovou věží určenou k vystavování říšských korunovačních klenotů a ostatků svatých. Vedle velkých hospodářských staveb, jakou byla kamenná tržnice (tzv. slanečková bouda) umístěná před průčelím novoměstské radnice, se zde nalézaly volnější seskupení kupeckých krámců a domků, doplněné sklady dřeva a přírodními vodotečemi s rybníčky.
Model zachycuje nejbližší okolí náměstí s řadou dnes již nedochovaných významných staveb, jakými byl na Břežské skále opevněný hrádek krále Václava IV. s kostelem sv. Václava, v nevelké vzdálenosti umístěný původně románský klášter Strážců Božího hrobu (křížovníků) u kostela sv. Petra a Pavla na Zderaze, monumentální areál benediktinského opatství s kostelem Nanebevzetí P. Marie v Emauzích (Na Slovanech), pod kterým se k jihu táhla plavecká osada Podskalí s několika kostely, tradiční místo obchodu se dřevem.
Karlovo náměstí a jeho okolí v době vlády Lucemburků
Kaple Božího Těla na Dobytčím trhu (Karlovo náměstí)
Karlovo náměstí v současnosti
Hrádek na Zderaze a kostel sv. Václava
Emauzy – benediktinský klášter Na Slovanech
Pražský hrad a Vyšehrad
Pražský hrad prošel v druhé polovině 14. století velkými stavebními a urbanistickými změnami. Románská katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie byla částečně nahrazena gotickou novostavbou, severně od ní byl zbořen kapitulní dům s ambitem, aby vznikla dnešní Vikářská ulice. V bazilice a klášteře sv. Jiří proběhly stavební úpravy v interiérech. Novým požadavkům byla přizpůsobena také rezidenční architektura. Starý královský palác byl rozšířen, opatřen reprezentačním prostorem a novostavbou kaple Všech svatých. Ve svažitém terénu dnešního III. nádvoří či areálu Ústavu šlechtičen vyrostly nové kamenné domy. Opevnění bylo doplněno jižním parkánem.
Vyšehrad byl vybudován jako pevnost a zároveň rezidence českých panovníků. V samostatně oddělené jihozápadní části se nacházely čtyři palácové stavby: na jihu sídlo purkrabího, dále dlouhý obytný palác se sněmovní síní (okna namířena k Pražskému hradu) a na severu budova sloužící snad jako sídlo hradní posádky, nebo manský dům. Za hlavním vstupem do tohoto areálu se tyčila mohutná věž s jakousi honosnou místností v horním patře (podle pozdější zprávy byla prý vymalována portréty bájných Přemyslovců). Na zbývající ploše hradu stála kapitula s bazilikou sv. Petra a Pavla, několik dalších svatyní a obytné stavby
Pražský hrad na konci 14. století
Vyšehradu v době Karla IV. (po roce 1450)
Katedrála sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie
V polovině 14. století dominovala pražskému hradu trojlodní románská bazilika se dvěma chóry, přilehlým kapitulním domem a vedlejšími kaplemi. Od 21. listopadu 1344, kdy byl položen základní kámen, byla pomalu a postupně nahrazována gotickou novostavbou. Na konci 14. století byl dokončen a provizorně uzavřen východní chór, který zcela nahradil chór románský. Část románského trojlodí a západní románský chór zůstávaly v provozu. Byla dána základní představa o budoucím trojlodí a do středu plánované hlavní lodi byl přenesen hrob sv. Vojtěcha, nad nímž byla vztyčena hrobová kaple.
Rozestavěná podoba katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie – před rokem 1400
Katedrály sv. Víta, Václava, Vojtěcha a Panny Marie – současný stav
Staroměstská a Novoměstská radnice – stav k roku 1420
Staroměstská radnice – stav k roku 1420
Novoměstská radnice – stav k roku 1420
Kostel Panny Marie Sněžné – pokus o ideální vzhled chrámu, pokud by byl dostavěn
Chrám Panny Marie Sněžné. Dostavěný chrám od severovýchodu. Vysoký chór, nízká boční severní kaple se západní věží, severní část hlavní a boční lodi bazilikálního trojlodí
Chrám Panny Marie Sněžné z nadhledu od severu. Uprostřed rozlehlého areálu mezi Koňským trhem (Václavské náměstí), ulicemi Širokou (dnes Jungmannova ulice), Novou, Pasířskou (dnešní ulice Palackého a Vodičkova) a V Jámě
Dům U kamenného zvonu
Dům U kamenného zvonu s okolní zástavbou
