Kostel Zvěstování Panny Marie Na trávníčku

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Kateřina Benešová, Gabriela Černá, Jakub Trčka

Rozměry modelu: cca 13cm x 25cm, výška 40cm

Poloha: Praha 2 – Nové Město, Na Slupi čp. 450/4

Status: část kulturní památky

Historie

Na území nově založeného Nového Města se při starší kapli Panny Marie v době Karla IV. usídlil nově příchozí žebravý řád servitů. Již tehdy se kapli říkalo Na trávníčku z toho důvodu, že kolem se rozkládaly zelené louky. Toto pojmenování převzal i nový kostel, který spolu s klášterem servité začali stavět na jaře roku 1360. Po dvaceti letech byl dokončen v dnešní ulici Na Slupi kostel Zvěstování Panny Marie (Líbal, 1948). Během husitských válek byl kostel s klášterem zasažen nepokoji, mniši byli vyhnáni a kostel byl využit husity jako základna z niž husité kanóny ostřelovali Vyšehradské opevnění. Po skončení husitských válek se servité do kláštera vrátili a za pomoci finančních příspěvků různých donátorů kostel roku 1480 opravili (Líbal, 1948).

V pobělohorském období areál nadále spadal pod správu kostela na Karlově, čas byl snad kostel Zvěstování Panny Marie karlovskému kostelu darován, roku 1626 jej ale díky silnému vlivu ve Vídni servité získali zpět a správu nově vykonával servitský klášter při kostele sv. Michala na Starém Městě. Potřebné opravy kláštera po třicetileté válce proběhly až v 60. letech 17. století. Interiér byl nově vybaven roku 1732, kdy byl zřízen nový hlavní oltář, přepážka a mramorová podlaha (Baťková, 1998, s. 151).

Roku 1757 byl kostel znovu poškozen během sedmileté války. V následujícím období osvícenství nastaly pro servitský řád těžké časy. Roku 1783 byl servitský klášter Na trávníčku sloučen s klášterem při sv. Michalu na Starém Městě, kostel Na trávníčku byl odsvěcen a zvětšen a roku 1786 byl řád v Praze definitivně zrušen (Poche, 1983, s. 233-239).

Od roku 1856 klášter využíval kateřinský ústav choromyslných a kostel byl znovu vysvěcen a z darů věřících opraven v novogotickém stylu podle návrhu architekta Bernharda Gruebera. Provoz kostela byl zprvu ústavní, později veřejný, ale v 80. letech 20. století byl uzavřen. Po roce 1995 začal být užíván pravoslavnou církví jako chrám Zvěstování přesvaté Bohorodice (Líbal, 1948).

Popis

Zvenčí má kostel gotickou formu období 14. století. Jednolodní hmotě kostela dominuje štíhlá, 38 metrů vysoká, věž západního průčelí na čtvercovém půdorysu, který se ve vyšších partiích mění na oktogonální. Věž má mezi všemi pražskými věžemi největším odklon od svislice, který činí 63 cm směrem do ulice Na Slupi (Kalina a Koťátko, 2004, s. 132). Čtvercově založená loď kostela je zakončena polygonálním orientovaným presbytářem. Vnější omítka byla pod vedením Františka Schlaffera mezi lety 1914 a 1916 otlučena a nahrazena režným zdivem. Klášterní budova je do dnešní doby silně ovlivněna puristickou přestavbou architekta Gruebera (1874, s. 94).

Juraj Žáry uvádí kostel Panny Marie Na trávníčku ve spojitosti se symbolickým významem, kdy středová podpora v kostele symbolizovala rajský strom, přičemž tento symbol mohl být podle něho spojován i s Pannou Marií (Žáry, 1986, s. 73-74). Kostel Na Slupi je jeden z pěti novoměstských kostelů, založených Karlem IV., tvořící pravidelný kříž (Lorenc, 1973, s. 122).