Kostel sv. Vojtěcha Menšího v Podskalí – stav kolem roku 1400

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Jiří Wolfschläger

Rozměry modelu: cca 16cm x 28cm, výška 58cm

Poloha: Praha 2 – Nové Město, roh Plavecké a Vyšehradské ulice (dnes dům čp. 1355 s restaurací U tří bojovníků)

Status: Nedochoval se

Historie

Dávno zaniklý kostel zasvěcený sv. Vojtěchu stál pravděpodobně v místě nároží Plavecké a Vyšehradské ulice již před rokem 1230 a i když nebyl veliký, je roku 1351 uváděn jako farní. Když byl později postaven v Jirchářích nový kostel, zasvěcený témuž patronovi, začalo se zdejšímu svatostánku říkat kostel svatého Vojtěcha Menšího. Jeho původní podoba je pravděpodobně zachycena na nejstarší vedutě Prahy z latinské ilustrované kroniky Liber Chronicarum autora Hartmana Schedela, vydané roku 1493, kde je zobrazen v oblasti Podskalí vlevo od studně s vahadlem.[1] Při husitských bouřích v roce 1420 byl kostel poničen požárem, ale záhy byl obnoven a mše se zde sloužily pod obojí způsobou (Čechura, 2012, s. 344; Hoffmann, 2015).

Za útoků Pražanů na Vyšehrad, který bránila královská posádka, byl vypálen roku 1420. Zdá se, že dlouho potom ležel v sutinách, protože roku 1523 opět se při něm uvádí farář Pavel, člen kališnické konzistoře, po němž následovali jiní, pokud je nevystřídali luteránští kněží.

Po bělohorské bitvě se u císaře Ferdinanda II. o tento kostelík přihlásil převor ambrosiánů P. Alexius, ale že byl rodem Vlach a neznalý českého jazyka, podskalští osadníci žádali o jiného kněze, jenž by jim mohl kázat v otcovském jazyku. P. Alexius se zřekl fary a odešel k vojsku za polního kazatele. Žel že o duchovní správu při kostelíčku sv. Vojtěcha nemohlo být ani potom náležitě postaráno pro veliký nedostatek katolického kněžstva. Služby boží měli v něm sloužit mnichové z kláštera Na Slovanech. Až později přece sem byl dosazen světský kněz, ale po jeho smrti (†1640) kostelík zase osiřel, byv přivtělen ke kostelu sv. Vojtěcha Většího v Jirchářích. Od těch dob byly tu služby boží konány jen o některých svátcích, a to ještě nepravidelně. Podskalští však velice lnuli k svému kostelíku, který roku 1712 opravili, pořídivše si dva nové oltáře zasvěcené Panně Marii a sv. Josefu. (Košnář a Kabíček, Royt, 1992, s. 101-105)

Zanikl po roce 1791, kdy ho ještě zobrazuje Hergetův plán z roku 1791 a naopak na plánu z roku 1816 od Josefa Jüttnera je již pouze ohrazený areál bez kostela.

V. Lorenc tento kostel uvádí jako kostel sv. Ondřeje vPodskalí (Lorenc, 1973, s. 128a).

Popis

Tento jednolodní podskalský kostel měl nejspíše dvě klenební pole a podobně jako ostatní novoměstské zmiňované kostely polygonální závěr. Mezi okny s kružbou byly jednou odstupňované opěráky, armované pískovcovými kvádry. K západnímu průčelí přisazena hranolová věž, která se v průběhu měnila v osmibokou nástavbu (Lorenc, 1973, s. 128a).

[1] Dostupné z: http://www.vltavan-praha.cz/2015/06/nejstarsi-vyobrazeni-podskali