Kostel Pokory Panny Marie, později sv. Alžběty pod Vyšehradem – stav k roku 1420

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Ondřej Bodlák, Anna Selnekovičová

Rozměry modelu: cca 46cm x 22cm, výška 51cm

Poloha: Praha 2 – Nové Město, v prostoru mezi ulicemi Vnislavova a Vratislavova

Status: Nedochoval se

Historie

Urbanistické dotvoření přinesla i do Podskalí až doba Karlova založením a výstavbou špitálu s rozměrným kostelem Pokory P . Marie na klínové parcele podél potoka Botiče, v pohledové ose staré tržní ulice při sestupu od hradiště. Založení stavby v roce 1364 olomouckým biskupem a později druhým pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi bylo provedeno na území vyšehradské kapituly při hranici s územím novoměstským.

Kostel rovněž přetrval události v roce 1420 po pádu Vyšehradu a jeho výrazná hmota dominuje městečku pod Vyšehradem až do závěru 18. století, kdy teprve byl opuštěn a pobořený objekt snesen.

Popis

Nejstarší známou podobu oblasti s kostelem zasvěceným od druhé poloviny 15. století sv. Alžbětě zachycuje opět dřevoryt J. Kozla a M. Peterleho z roku 1562 a pak prospekt Sadelerův z roku 1606. Nejvýraznějším motivem stavby je tu v obou případech mohutná několikapatrová věž při severním boku presbyteria, krytá dlátkovou střechou a panelovaná na bocích patrně kružbovými vlysy a úzkými slepými nikami snad v režném cihelném materiálu. Kostelní hmota s vysokou mohutnou věží se jistě uplatňovala
jedinečným způsobem nejen v dílčích pohledových záběrech, ale i z řady dalších bodů a stanovišť od severu, z Karlova a z druhého vltavského břehu. Dochovaná vyobrazení a jednoduchá půdorysná schémata dokládají značnou šířku kostela a svádějí k hypotéze, že předhusitský chrám mohl být rovněž původně dvoulodní. Vzdáleně lze srovnat půdorys kostela sv. Alžběty se staroměstským kostelem sv. Ducha, včetně situování věže v severním koutě mezi hlavní lodí a kněžištěm.