Hrádek na Zderaze a kostel sv. Václava na Novém Městě pražském – stav kolem roku 1400

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Šárka a Petr Müllerovi

Rozměry modelu: cca 70cm x 125cm, výška 52cm

Poloha: Praha 2 – Nové Město, oblast křížení ulic Dittrichova a Resslova

Status: kostel sv. Václava na Zderaze je kulturní památka, hrad i původní terén se nedochovaly

Historie

Stavební historii Hrádku na Zderaze a kostelu sv. Václava se věnuje řada prací (Sedláčková, 1946; Holec, 1988, s. 112; Baťková, 1998, s. 163; Durdík, 2005, s. 107; Durdík, 2011, s. 186). Zdrojem je i místopis starého Zderazu od V. Lorence (1966) a obrazových pramenů pak podoba osady Zderaz na dosud známých zobrazeních, které představuje K. Bečková (Bečková, 1998, s. 289-304).

V době výstavby Nového Města vznikly dva nové hrady. Jedním z nich byl hrad zvaný Hrádek Na Zderaze, situovaný na dnes již zaniklé Březské skále pod Karlovým náměstím. Toto sídlo nechal pro sebe vystavět Václav IV. kolem roku 1380 a pobýval zde poprvé v roce 1399. Hrádek zaujal část vnitřní plochy města za cenu celkem výrazného zásahu do stávající urbanistické situace (obdobně byl vložen Králův dvůr) (Durdík, 2007).

Husitské války přestál hrad bez úhony, poté byl využíván městem. V průběhu 16. století zpustl a postupně se měnil na zříceninu. Po roce 1627 byl výrazně přestavěn pro potřeby řádu bosých augustiniánů. V roce 1809 se stal součástí Svatováclavské trestnice. Během pražské asanace v letech 1901–1905 byl zcela zbořen a skála byla odlámána. Do dnešních dnů se tedy dochoval pouze kostel sv. Václava, kdy je nyní oproti okolnímu terénu značně vyvýšen. Jeho historii se věnuje také řada prací (Neumann, 1929; Sommer, 1991; Čadil, 2018). Na místě bývalého hradu je dnes frekventovaná Resslova ulice a bloky domů a Tančící dům.

Popis

Hrady Václava IV., jako právě Hrádek na Zderaze či pražský hrad, Králův dvůr nebo Nový hrad u Kunratic, již od počátku přitahovaly pozornost historiků, a to především jako královské sídlo, jako dějiště pohnuté historie krále Václava IV. (Záruba, 2014).

Hrádek na Zderaze je zobrazen na množství historických pohledů Prahy, ale hlavním obrazovým materiálem pro rekonstrukci bylo nejstarší dochované zobrazení Hrádku na Zderaze – dřevořez ve Světové kronice Hartmana Schedela z roku 1493 (Schedel, Wolgemut, 1493) (Obrázek 41) a Sadelerova veduta Prahy – mědiryt Filipa van den Bosche z roku 1606. (Obrázek 44)

O rekonstrukci se jako první pokusil V. Lorenc (1973) a jeho názory později korigoval T. Durdík (1986). V obou případech se jedná o půdorysné rekonstrukce a ty vychází z vcelku bohatého ikonografického, kartografického i fotografického materiálu, který zachycuje podobu objektu od konce 15. století až do jeho zániku.

V místě románského farního kostelíka osady Zderaz (zmiňovaný v roce 1278) byl v 2. pol. 14. stol. vystavěn nový gotický kostel sv. Václava na Zderaze, jenž pojal do zdiva severozápadního nároží část dochované původní románské věže, která jen nepatrně vyčnívala nad střechu (Sedláčková, 1946, s. 13). Nad dvoulodím, od kterého bylo odsazeno kněžiště, se tyčil sanktusník (Ježek, 1997, s. 31). Kostel v srpnu roku 1420 vyhořel, koncem 16. století byl velmi sešlý, po roce 1586 renesančně a raně-barokně úpraven a v letech 1909–10 a 1929–30 byl nakonec výrazně regotizován[1] (Butta, 2004). Presbytář je starší a má vyšší uměleckou hodnotu než novější hlavní loď, která pochází z roku 1646 a není tak precizně a technicky provedena, ale imponuje svojí rozlohou (Wunsch, 1899, s. 257).

Obdélná dispozice areálu hradu se zkoseným nárožím zřejmě obsahovala dva palácové objekty, dvě čtyřhranné věže, jedna menší a druhá větší obytná, dle dobových popisů až pět pater vysoká) a dvě paralelní dvoupatrová palácová křídla. Věž mohla být zakončena i cimbuřím, to ale není zachyceno na žádném z dochovaných zobrazení Hrádku. Komplex hradu byl částečně obehnán opevněním s parkánem, opevněna byla také rozsáhlá zahrada a honosné sídlo do svého půdorysu zahrnulo také legendární studánku Pučku (Kašpar, 2009, s. 6). Tato stavba se zřejmě stala předlohou pro Hrádek v Kutné Hoře, který stojí dodnes a z kterého lze také odvodit některé skutečnosti (Dvořák, 2018). Nejnověji se rozboru podoby Hrádku na Zderaze věnoval P. Uličný (Uličný, 2023) a podává detailní představu o tomto zcela zaniklém hradním areálu na základě nově identifikované kresby holandského malíře Roelandta Saveryho (1576–1639) z doby kolem roku 1610.

[1] Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-na-zderaze-18374421