Hrad Lauf (německy Wenzelsburg či Wenzelschloss), Lauf an der Pegnitz, Německo – stav kolem roku 1400

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Eva Cahynová, Daniel Chvalina

Rozměry modelu: cca 75cm x 90cm, výška 40cm

Poloha: Lauf an der Pegnitz blízko německého Norimberku

Status: Kulturní památka

Historie

Hrad Lauf německy Wenzelsburg či Wenzelschloss leží v obci Lauf an der Pegnitz blízko německého Norimberku na Říšské cestě mezi Prahou a Norimberkem. Hrad Lauf byl postaven na místě úředního sídla z 12. století. První zmínka o něm pochází z roku 1243. Druhý hrad, jehož hlavní části se dochovaly dodnes, pochází z doby císaře Karla IV, který jej nechal jako český král v letech 1357 až 1360 kompletně přestavět. Hrad je v bezprostředním sousedství městečka, a to v oproti němu nižší poloze na ostrově na řece Pegnitz, jejíž ramena ho obtékají ze všech stran. Jeho půdorys má blízko ke tvaru trojúhelníka[1]. Karel IV. získal nejen podstatnou část území v Horní Falci (tyto majetky byly věno Anny Falcké, která 1353 umírá), ale také další města a hrady. Mezi ně patřilo i město Lauf se zříceninou hradu na ostrově Pegnitz, čímž se Karel IV. přiblížil svému cíli posunout hranice Koruny české na západ k branám Norimberka. Lauf měl pro Karla IV. velký strategický význam. Nechal hrad Lauf rozšířit a učinil z něj císařskou rezidenci, která sloužila jako výchozí bod pro císařovy cesty do říše a jako místo návratu na vlastní území. V letech 1360 až 1366 císař Lauf několikrát navštívil. U příležitosti císařského sněmu v Norimberku v roce 1361 se na hradě Lauf údajně sešla řada delegátů z celé říše. Toto reprezentativní využití však trvalo jen několik let, v roce 1373 postoupil velkou část Nových Čech včetně Laufu[2] (Šícha, Fajt, 2016).

Popis

Hrad stojí na ostrově v řece Pegnitz. Dvoukřídlý palác se rozkládá v severovýchodním rohu a naproti němu stojí věž jako západní zakončení vnějších hradeb, které se sbíhají v ostrém úhlu. Mohutné hradby hlavního hradu mají opukové zdivo s pečlivě opracovanými spárami.

Do každé ze severních a jižních obranných zdí byla vsazena brána. Jižní brána byla obzvláště propracovaná. Je v obrané věži vystupující z čela hradby, kdysi nazývané „Wenntzelsthurm“, jejíž čelní fasádu zdobí postava svatého Václava a český erb s reliéfem dvouocasého českého lva. Před ní je brána s padacím mostem a portálem, lemovaná hradbami a cimbuřím.  

V přízemí jsou tři portálové otvory do velké místnosti s křížovou žebrovou klenbou a (na východě) středovým sloupem. Účelem bylo prostor pro koně, vozy, služebnictvo atd.

První patro bylo v době císaře Karla na rozdíl od dneška přístupné pouze po úzkém točitém schodišti, které bylo snadno ubránitelné. Nachází se v něm Císařský sál, Panský pokoj a Erbovní sál, který je dominantou hradu se znakovou galerií, objevenou v roce 1934. Nachází se zde 112 erbů českého království, které tvoří nejvýznamnější heraldickou galerii obsahující nejen české a moravské erby. Je to nejvzácnější sbírka české a moravské heraldiky. Vesměs se soudí, že vznik této výzdoby spadá patrně do doby okolo roku 1361, kdy se v blízkém Norimberku Karlovi narodil syn a dědic Václav (Růžek, 1988).

Interiér hradu má propracované architektonické formy. Jsou zde dva klenuté sály, jeden nad druhým, v pěti polích a v prvním patře další dvě místnosti uzavřené valenými klenbami. V literatuře se předpokládá, že císař poslal na Lauf své české stavitele (rod Parléřů), aby Lauf rozšířili po vzoru jeho českých hradů[3] (Bobková, 2004).

[1] Dostupné z: http://kralovskedilo.ktf.cuni.cz/lokality/Lauf-%E2%80%93-hrad

[2] Dostupné z: https://altstadtfreunde-lauf.de/de/2-sehenswuerdigkeiten/2g-wenzelsburg

[3] Dostupné z: https://altstadtfreunde-lauf.de/de/2-sehenswuerdigkeiten/2g-wenzelsburg