Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Bohdan Tsoka

Rozměry modelu: cca 42cm x 48cm, výška 34cm

Poloha: Praha 2 – Nové Město, v prostoru křížení ulic Ječné a Sokolské

Status: Nedochovala se

Historie

Novoměstské gotické opevnění mělo několik bran, a přestože se některé kromě Koňské v baroku posunuly, tak brána sv. Jana zůstala ve své hmotě stát až do konce 19. století. Nacházela se na náměstí I. P. Pavlova, resp. na křížení Ječné a Sokolské ulice.

Do středověkého Nového Města se vstupovalo celkem čtyřmi branami. Poříčská se nacházela na Poříčí, následovala Horská brána v Hybernské ulici, na horním konci Václavského náměstí stála brána sv. Prokopa či Koňská a čtvrtou byla brána sv. Jana na východním konci Ječné ulice. Pojmenování získala podle nedalekého kostela sv. Jana na Bojišti, ale též však neslo jméno Svinská, neboť tak se nazývala i Ječná ulice.

V baroku před ní vznikl bastion sv. Xaveria a její funkci převzala Žitná brána ve stejnojmenné ulici. Svinská brána prošla roku 1691 barokní přestavbou, došlo k jejímu zaslepení, a proto získala jméno Slepá. Demolice proběhla roku 1891.

Popis

V gotice se všechny novoměstské brány řešily částečně typizovaně a měly ve střední partii průjezd. Brána sv. Jana se velmi podobala vyšehradské Špičce a lišila se od dalších bran nejen svou velikostí, ale i dispozicí. Tvořily ji dva podélné bloky a stavba patrně vrcholila hrázděným ochozem, doplněným polygonálními věžičkami s převýšenými stanovými stříškami, dodávajícími tomuto fortifikačnímu prvku určitou malebnost. Velký pohled na Prahu od Václava Hollara zobrazuje bránu právě s osmi malými věžičkami.
Později bývala brána nazývána Slepá, protože umožňovala pouze průchod pěším, a jednalo se o poměrně velkou budovu se středním mělkým rizalitem.

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Ondřej Bodlák, Anna Selnekovičová

Rozměry modelu: cca 46cm x 22cm, výška 51cm

Poloha: Praha 2 – Nové Město, v prostoru mezi ulicemi Vnislavova a Vratislavova

Status: Nedochoval se

Historie

Urbanistické dotvoření přinesla i do Podskalí až doba Karlova založením a výstavbou špitálu s rozměrným kostelem Pokory P . Marie na klínové parcele podél potoka Botiče, v pohledové ose staré tržní ulice při sestupu od hradiště. Založení stavby v roce 1364 olomouckým biskupem a později druhým pražským arcibiskupem Janem Očkem z Vlašimi bylo provedeno na území vyšehradské kapituly při hranici s územím novoměstským.

Kostel rovněž přetrval události v roce 1420 po pádu Vyšehradu a jeho výrazná hmota dominuje městečku pod Vyšehradem až do závěru 18. století, kdy teprve byl opuštěn a pobořený objekt snesen.

Popis

Nejstarší známou podobu oblasti s kostelem zasvěceným od druhé poloviny 15. století sv. Alžbětě zachycuje opět dřevoryt J. Kozla a M. Peterleho z roku 1562 a pak prospekt Sadelerův z roku 1606. Nejvýraznějším motivem stavby je tu v obou případech mohutná několikapatrová věž při severním boku presbyteria, krytá dlátkovou střechou a panelovaná na bocích patrně kružbovými vlysy a úzkými slepými nikami snad v režném cihelném materiálu. Kostelní hmota s vysokou mohutnou věží se jistě uplatňovala
jedinečným způsobem nejen v dílčích pohledových záběrech, ale i z řady dalších bodů a stanovišť od severu, z Karlova a z druhého vltavského břehu. Dochovaná vyobrazení a jednoduchá půdorysná schémata dokládají značnou šířku kostela a svádějí k hypotéze, že předhusitský chrám mohl být rovněž původně dvoulodní. Vzdáleně lze srovnat půdorys kostela sv. Alžběty se staroměstským kostelem sv. Ducha, včetně situování věže v severním koutě mezi hlavní lodí a kněžištěm.

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, David Bradáč, Lucie Majid

Rozměry modelu: cca 44cm x 27cm, výška 50cm

Poloha: Praha 1 – Staré Město, ulice Havelská

Status: Kulturní památka

Historie

Původně trojlodní gotický kostel z 1. poloviny 14. století stál patrně na místě staršího románského kostela. Jádro věží pochází z období gotiky. Barokně zvlněné průčelí vzniklo v letech 1723–1738. 

Popis

Nelze vyloučit že zde stával románský kostelík. Na poč. husitských bouří prešel do majetku podobojí až do r. 1627, kdy byl věnován obutým karmelitánum. Při kostele byl tehdy ješte hřbitov, budova školy, fary a jižne od kostela chlebné kotce a obecní kuchyne. Při výstavbě karmelu, došlo k přestavbe kostela, alespoň jeho věží a interiéru. V r. 1704 je ještě v gotické podobě – jako trojlodí se sedmibokým závěrem a pravoúhlými kaplemi po stranách chóru.

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Anna Hvězdová 

Rozměry modelu: cca 52cm x 28cm, výška 58cm

Poloha: Praha – Nové Město, ulice Jeruzalémská, Jindřišská

Status: Kulturní památka

Historie

Gotický kostel byl založen řádem křížovníků s červenou hvězdou jako farní současně s Novým Městem v roce 1348. V letech 1737–41 byl barokně upraven a později v letech 1875–79 regotizován spolu s přilehlou zvonicí, Jindřišskou věží. 

Popis

Kostel byl založen bez staršího předchůdce při fundaci Nového Města pražského jako druhý farní kostel po kostelu sv.Štěpána, spolu se hřbitovem, zvonicí, farou a farní školou. Zbudován z lomového neomítaného zdiva, nároží jsou armována kvádry. Omítány jsou pouze tři boční, v baroku připojené kaple, a špalety oken. Kostel je halovým trojlodím o čtyřech travé, k němuž se na východě pojí nedlouhý, pětiboce uzavřený presbytář. Nad JZ koutem trojlodí je vztyčena hranolová věž korunovaná cibulovou střechou. Vnějšek presbyteria je členěn odstupněnými opěráky, zakončenými pultíkovými stříškami, nepřerůstajícími úroven římsy a sepjatými průběžným soklem. Hlavní půlelipticky zaklenutý západní portál s několikrát odstupněným ostěním a soklem se nachází v pozdně gotické předsíňi, představené hl. lodi, zaklenuta žebrovou klenbou, na sev. vnitřní stěně málo zřetelná freska Madony z r. 1543.

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Pavel Kalashnikov

Rozměry modelu: cca 64cm x 57cm, výška 38cm

Poloha: Praha – Hradčany, Jiřská

Status: Kulturní památka

Historie

Klášter společně s bazilikou sv. Jiří představuje nejstarší dochovanou církevní stavbu Pražského hradu. Románská bazilika vznikla již před rokem 920 z iniciativy knížete Vratislava I. V roce 976 založila sestra knížete Boleslava II., Mlada, první ženský benediktinský klášter v Čechách. Současná podoba kláštera je výsledkem rozsáhlých oprav za abatyše Berty, které bylo nutné provést v letech 1145-51 po obléhání Pražského hradu v roce 1142. Vznikly dnes typické dvě vysoké bílé věže kláštera a budova konventu.
Další výrazná přestavba proběhla v období raného baroka, kdy bazilika získala výrazné průčelí, počátkem 18. století byl kostel rozšířen o kapli sv. Jana Nepomuckého. 

Popis

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Anna Havlátová, Veronika Kozlerová 

Rozměry modelu: cca 18cm x 28cm, výška 44cm

Poloha: Praha 1 – Staré Město, v prostoru ulice Linhartská

Status: Nedochoval se

Historie

Původně románský jednolodní kostelík, přestavěný v trojlodní gotický.

Popis

Až do roku 1789 stál kostel sv. Linharta, zbořený po jeho zrušení v josefínské době. Archeologický výkop odhalil již před první světovou válkou raně gotickou stavbu s presbytářem o jednom obdélném poli a závěru pěti stran osmiúhelníku, zevně členěném opěrnými pilíři.