Brána Špička na Vyšehradě

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Veronika Jarkovská, Petra Kojetínová

Rozměry modelu: cca 42cm x 60cm, výška 33cm

Poloha: Praha – Vyšehrad, K rotundě

Status: součást Národní kulturní památky, z velké části nedochovaná

Historie

Vyšehrad byl vybudován jako pevnost a zároveň rezidence českých panovníků. Karel IV. vybudoval z Vyšehradu krásný gotický hrad, pevnost o 15 věžích. Z Pankráce vedou na Vyšehrad dvě brány ze 17. století, Táborská a Leopoldova. Až do poloviny 17. století však Vyšehrad z této strany střežila mohutná gotická brána, nazývaná Špička, která zde byla postavena už v době Karla IV. a byla jednou z nejvýstavnějších pražských bran (Moucha et al., 2015).

Popis

Přestože bylo gotické opevnění pohlceno výstavbou barokní pevnosti, lze jeho podobu alespoň zčásti rekonstruovat díky stavebně historickým průzkumům a soustavnému archeologickému výzkumu. Hmotový model jedné z variant gotické brány Špička s výrazným prvkem předbraní byl vytvořen na základě kresebné rekonstrukce Františka Kašičky. Gotická podoba brány Špičky vychází z dochovaných reliktů zdiva a z mladších vyobrazení této pražské dominanty (vzdálených od doby Karlovy až dvě století), především podle Sadelerova prospektu z roku 1606, kde je patrné, že šlo o složitou bránu pylonového typu[1] (Moucha et al., 2015).

Na svoji dobu byla velmi mohutná, korunovaná věžičkami (podle některých pramenů právě podle nich byla nazvána). Od ní vybíhaly na obě strany hradby s cimbuřím. Před branou býval hluboký příkop s padacím mostem. Z mohutné brány se dochovalo pouze torzo zdiva severní z věží s náběhy na klenutí průjezdu a s nárožní armaturou. Brána tvořila pohledovou dominantu gotického Vyšehradu a byla součástí Karlova opevnění (Kašička, 2012, s. 420-426).

Brána o šíři přes 27 metrů byla vysunuta před hradební linii. Vnitřní průběh brány kopíroval průběh hradeb. Zdivo dosahovalo šířky až 2,5 metrů. Mohlo být původně ponecháno neomítnuté, v mladším období zůstaly neomítané pouze kvádry nárožní armatury věží. Horní patro bočních věží bylo vybaveno řadou střílnových okének, stejně jako horní část brány.  Horní ochoz se střílnami byl ze zdiva hrázděného. Stavba byla zakončena nárožními arkýřovými věžičkami s jehlanovými stříškami a korouhvičkami.  Předpokládaný je lomený oblouk průjezdu. V armaturách se objevují rýhy, způsobené nejspíše halapartnami stráží či průchozích ozbrojenců (stejně jako na malostranské mostecké věži).  Průjezd se uzavíral zřejmě vraty, případně řetězem. Byl zevně chráněn okovanou mříží, spouštěnou pomocí vodící drážky z horní části brány. Před vlastní branou je ještě předpokládáno předbranní, které se uzavíralo padacím mostem, vedoucím k lávce přes příkop, protínající úzkou přístupovou šíji.  Jeho pozůstatkem je zřejmě tunelový průchod, mezi někdejší bránou Špičkou a dnešní Táborskou branou (Kašička, 2012, s. 420-426).

[1] Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/zbytky-goticke-brany-spicka-7810241