Staroměstská mostecká věž

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Jiří Trnka

Rozměry modelu: cca 26cm x 60cm, výška 55cm

Poloha: Praha 2 – Nové Město, Karlovo náměstí čp. 1/22

Status: Národní kulturní památka

Historie

Velká povodeň z roku 1342 pobořila románský most Juditin. Řadu let nahrazovalo jeho funkci dřevěné provizórium. Karel rozhodl zbudovat nový most, jehož základní kámen byl položen v roce 1357. Výstavba Staroměstské mostecké věže začala krátce po položení základního kamene mostu. Přízemí bylo dokončeno po roce 1373, patro kolem roku 1378. Kamenný ochoz byl vybudován někdy po roce 1515. Věž byla poškozena po obléhání roku 1648 a po bouřích roku 1848.[1] Sochy na mostě pocházejí z let 1683–1938[2] (Kalina a Koťátko, 2004, s. 56-61; Šefců a Cílek, 2010; Státníková et al., 2013).

Popis

Karlův most je napjat přes řeku takřka v jedné přímce, o něco jižněji než most Juditin. Nový most byl nejen o 2,5 metru širší, ale především o 4-5 metrů vyšší než jeho románský předchůdce. Jeho úroveň se vyrovnala jednak s hrozbou povodní, jednak se zvýšením staroměstského terénu. Mohutné půlkruhové oblouky mostu, obložené tesanými pískovcovými kvádry, byly značně širší než u mostu románského. Na místě jeho jednadvaceti oblouků má jich gotický most pouze šestnáct. Masívní pilíře jsou na obou stranách dvojboce zaostřeny. Most byl dokončen na počátku 15. století. (Poche, 1983, s. 283-286)

Nad prvním mostním pilířem vyrůstá Staroměstská mostecká věž, dílo Petra Parléře, nejskvělejší brána gotické Evropy. Ze dvou bohatě pročleněných průčelí věže zbývá dnes nedotčeno pouze východní, obrácené do Křižovnického náměstí. Západní průčelí bylo částečně zničeno po polovině 17. století, po těžkém poškození za bojů o Prahu v roce 1648. Nezachovaná výzdoba západního průčelí mostecké věže se sochou Spravedlnosti je zachycena na několika grafikách, na vedutě J. Kozla a M. Peterleho z roku 1562, na kresbě J. Heintze v Bavorském státním archivu v Neuburgu, na anonymním letáku z roku 1621 a na ilustraci díla S. Scherertze, Valle Pragense, z roku 1623 (Vítovský, 1994).

Průčelí věže rozdělují římsy do tří pater. Dolní vykrajuje takřka v celé šíři lomená arkáda s vnější archivoltou, posázenou kraby a s kytkou ve vrcholu. Pod mezipatrovou římsou jsou osazeny znaky zemí českého státu z doby výstavby mostu. Výtvarné těžiště průčelí se soustřeďuje do druhého patra s fiálami na nárožích i po stranách širší střední části, uzavřené půlkruhovým lichým obloukem a rámované vimperkem, jehož kytka prostupuje do mezipatrové římsy. Uprostřed se rozvíjí hlavní děj. Na reliéfu dvojice mostních oblouků stojí socha patrona nového mostu sv. Víta, po jeho stranách sedí vlevo značně již stařecký Karel IV. a vpravo mladistvý Václav IV. Plochu nejvyššího patra rozděluje panelování na úzké svislé pruhy, do nichž jsou vepsány lomené obloučky vrcholící kytkami. Dvojice středních obloučků rámují výklenky se sochami sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda. Horní patro věže doplňují nárožní věžičky, spočívající na hlavicích příporek a odlehčené dole sloupkovou arkaturou. Mezi věžičkami probíhá cimbuří, zakrývající patu původní valbové střechy. K jižnímu boku věže se připojuje hranol šnekového schodiště. S výtvarným zjevem průčelí soutěží Parléřova síťová klenba vysokého vzdušného průjezdu, tvořená systémem protilehlých, vzájemně propojovaných a obráceně prokládaných trojpaprsků. Vyžlabená klenební žebra se v patkách přetínají, v jejich stycích nebyly užity svorníky. Klenba Staroměstské mostecké věže představuje vývojový předstupeň klenby svatovítského chóru. Skvělý projev Parléřova tvůrčího génia nastoupil záhy vítěznou cestu pozdně gotickou Evropou. Jedinečná klenba průjezdu byla provedena po roce 1373, mostecká věž byla dokončena někdy před rokem 1380 (Poche, 1983, s. 283-286).

Důkladně provedený ikonografický rozbor výtvarného řešení gotické Staroměstské mostecké věže bere v úvahu i ostatní významné stavby Karlovy doby. Zasvěcuje do širších významových souvislostí na základě podrobné znalosti umění a historie. R. Chadraba rozpoznává prvky starověké, byzantské i orientální tradice a dokazuje smysl jejich použití (Chadraba, 1971) a arch. J. Švastal prezentuje geometrický systém východního průčelí Staroměstské mostecké věže (Chadraba, 1991).

[1] Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/staromestska-mostecka-vez-13006821

[2] Dostupné z: https://pamatkovykatalog.cz/karluv-most-13006604