Kostel sv. Kateřiny Alexandrijské – stav kolem roku 1400

Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Anna Hvězdová

Rozměry modelu: cca 16cm x 43cm, výška 52cm

Poloha: Praha 2 – Nové Město, v areálu mezi ulicemi Kateřinská, Ke Karlovu, Viničná

Status: Dochovala se pouze věž v průčelí

Historie

Do kláštera augustiniánek obutých poustevnic u sv. Kateřiny položeným mezi Slovany a Karlovem byl v roce 1355 uveden konvent z Bavorska. Klášter byl zaslíben patronce Karla IV. za záchranu v nebezpečných situacích v Itálii. Gotická stavba z let 1355-67, upravovaná v letech 1512, 1603 a 1678, byla zásadním způsobem rozšířena do roce 1741 podle návrhu Kiliána Ignáce Dietzenhofera z roku 1737.

Založení kostela a ženského kláštera řehole sv. Augustina souvisí se vznikem Nového Města pražského a také s představou Karla IV., podle níž zvítězil u San Felice (1332) a v Pise zásluhou přímluvy sv. Kateřiny. K založení nového chrámu došlo r. 1355, údajně v místě bitvy mezi Přemyslovci (1179) a v roce 1367 byl klášter s kostelem vysvěcen. Kostel byl údajně poškozen za husitských bouří, ale roku 1439 již opět sloužil obnovenému klášteru. Klášter byl v roce 1565 převeden do péče malostranského mužského kláštera augustiniánů poustevníků u sv. Tomáše. Velká barokní obnova, snad podle projektu Františka Maxmiliána Kaňky, začala 1718 novostavbou konventu. Novostavba kostela, která ze starého chrámu zachovávala starší průčelí gotického chrámu včetně pozoruhodné věže, část obvodových stěn a částečně respektovala i půdorys, byla zahájena 1737 za přítomnosti architekta chrámu, Kiliána Ignáce Dietzenhofera. Vnitřní prostor byl rozšířen bočními okrouhlými rizality.

Popis

Pravoslavný původně gotický barokizovaný kostel, který býval součástí kláštera augustiniánek. Dnešní podoba kostela pochází z doby po přestavbě roku 1741, z původně gotického chrámu se dochovala jen štíhlá věž v průčelí.

Přesnou podobu středověkého kostela a kláštera neznáme, neboť jediná součást stavby, která se do dnešních dnů zachovala, je štíhlá gotická věž v západním průčelí kostela. Podobu gotického klášterního chrámu však můžeme rekonstruovat na základě archeologického průzkumu. Jednalo se o jednolodní kostel (jak bylo u ženských řeholních řádů obvyklé) s pěti klenebními poli křížové klenby a nehlubokým presbytářem se závěrem na půdorysu pěti stran osmiúhelníku. Kostel byl patrně v mnohém podobný dalším současně budovaným sakrálním stavbám v blízkém okolí, především rovněž jednolodnímu kapitulnímu kostelu sv. Apolináře. Dodnes výrazným společným rysem s kostelem sv. Apolináře a kostelem Panny Marie Na Trávníčku je podobné utváření věží se štíhlými oktogonálními horními patry. Středověký klášter se zřejmě nacházel na severní straně od kostela, stejně jako pozdější budovy barokní, ale jeho podobu neznáme a až na fragmenty základových zdí a zasypaných gotických sklepů se z něj do dneška nic nezachovalo.

Dominantní postavení v průčelí kostela zaujímá štíhlá věž původní gotické stavby, která až do výše 3. patra probíhá na čtvercovém půdorysu, jež se v horních dvou patrech mění na oktogonální. Spodní část překrývá portikus z období před rokem 1740, kdy byla postavena sousední zvonice. Věž má ve vyšším patře fragment štíhlého gotického okna, stejně jako v oktogonálních patrech. Horní patro sloužilo jako zvonice, otevírá se tak okny do všech osmi stran. Fasády kostela vedle střední věže byly několikrát novodobě upraveny, po pravé straně i zvýšeny. Pouze torzo staršího řešení je znatelné v půdním prostoru. Boční fasády a závěr kostela již plně patři Dienzenhoferovu návrhu.

Literatura

BAŤKOVÁ, Růžena, 1998. Umělecké památky Prahy 2. – Nové Město, Vyšehrad. Vyd. 1. Praha: Academia. ISBN 80-200-0627-3. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:43ccbb20-8f3b-11e3-bd09-005056827e51.

KAŠPAR, Vojtěch, 2009. Teze přednášky „Archeologie Nového Města pražského“. online. Plzeň. Dostupné z: https://www.archaiapraha.cz/praha-cs/?acc=download&file=6. [cit. 2023-09-01].

HORYNA, Mojmír, 2008. Kostel sv. Kateřiny na Novém Městě pražském. Vyd. 1. Praha: Karolinum. ISBN 978-80-246-1487-8. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:4e23af10-5c72-11ea-afb4-005056827e51.

KALINA, Pavel a KOŤÁTKO, Jiří, 2004. Praha 1310-1419: kapitoly o vrcholné gotice. 1. vyd. Praha: Libri. ISBN 80-7277-161-2. Dostupné také z: https://ndk.cz/uuid/uuid:9d110990-fa61-11e6-8830-005056827e51.

PLATOVSKÁ, Marie (ed.), 2011. Slavné stavby Prahy 2. 1. vyd. v jazyce českém. Slavné stavby. Praha: Foibos Books ve spolupráci s Foibos, Foibos Bohemia a Městskou částí Praha 2. ISBN 978-80-87073-35-3. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/mlp/uuid/uuid:718fe710-5a3c-11e2-b059-0030487be43a.