Autoři modelu: Vojtěch Dvořák, Alice Šindelářová, Lucie Chrastilová, Zuzana Marytová
Rozměry modelu: cca 105cm x 140cm, výška 62cm
Poloha: Praha – Zbraslav, zámek Zbraslav a park
Status: Nedochoval se
Historie
V roce 1292 Václav II., syn Přemysla Otakara II., učinil slib, že vystaví klášter a chrám, který měl být pohřebištěm starobylého královského rodu Přemyslovců. Listinou z 10. srpna ohlásil král Václav II. úmysl zřídit ve Zbraslavi klášter cisterciáku, jemuž dal jméno Síň královská (Aula Regia) (Vlček et al., 1997, s. 114). Základní kámen chrámu Panny Marie coby královské hrobky byl položen druhého dne po korunovaci Václava II. za českého krále (3. června roku 1297). Zbraslavský chrám (dóm) Nanebevzetí Panny Marie patřil v gotickém období k největším v Čechách. Aeneas Silvius Piccolomini, pozdější papež Pius II., píše o něm jako o nejskvělejším klášteře v Čechách. V období posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků byly v chrámu Panny Marie postupně uloženy k poslednímu odpočinku členové královských rodin, počínaje rokem 1294–1926 děti Václava II, 1305 král Václav II., 1330 Eliška Přemyslovna a roku 1419 král Václav IV. Brzy po pohřbení krále Václava IV. se 10. srpna 1420 klášter i chrám staly obětí husitských bouří a stejně tak i Třicetiletá válka a cizí vojska sužovala a plenila Zbraslav (Charvátová, 2002, s. 183-264).
Popis
Centrem více než sto metrů dlouhého chrámu byly čtyři mohutné pilíře vystavěné na místě křížení hlavní lodě a transeptu. Mezi východní dvojící pilířů byla odkryta prostá cihelná hrobka, kterou považujeme za hrobku zakladatele kostela. Na východě byl chrám ukončen pravoúhlým chórem s věncem polygonálních kaplí po jeho obvodu. Na presbytář navazoval trojlodní transept. Bazilikální trojlodí bylo (pravděpodobně později) doplněno na jižní straně o čtvrtou loď tvořenou souvislou řadou kaplí. Na severní straně nahradilo pátou loď křídlo ambitu, oddělené ovšem od kostela plnou zdí. Ve shodě s řádovými pravidly neměl kostel věže. Celkové rozměry chrámu byly monumentální – celková délka více než 100 metrů (srovnání s kostelem sedleckým, který je dlouhý 95 m), a šířka čtyřlodí 30 metrů. Ze stavby chrámu zničeného za husitských bouří se zachovalo jen několik fragmentů. V 18. století prošel klášter barokní přestavbou. Po zrušení kláštera v roce 1785 byla jeho část upravena na zámek. V roce 1850 byl při opravě věže kostela v Horních Mokropsech nalezen plán zcela zaniklého klášterního kostela, který měl podle svého zakladatele Václava II. sloužit i jako královské pohřebiště. Otázka důvěryhodnosti tohoto nákresu (dochovala se pouze jeho kopie), se stala jednou z klíčových otázek řešených při archeologickém výzkumu, který na Zbraslavi proběhl v letech 1976–1980 (Dragoun a Stehlíková, 1992). Výsledky výzkumu potvrdily v hlavních rysech podobu kostela známou z objeveného plánu a pospanou několik autory: (Kuthan, 1979; Ječný a Tryml, 1983; Benešovská et al., 1986; Líbal, 2001, s. 411; Charvátová, 2002, s. 183-264). Pro pochopení gotické architektury v rámci stavební tvorby cisterciáků je důležité srovnání staveb podle chronologie a slohového charakteru (Kuthan, 1983).